Dne 25. ledna uspořádalo občanské sdružení Most pro lidská práva, které sídlí v Pardubicích, besedu na téma Srbsko a Kosovo. Beseda se konala v pardubickém Domě techniků. Vzácným hostem večera byl pan profesor Rajko Doleček, který cestu do Pardubic vážil ve svých 85 letech až z Ostravy. Besedy se zúčastnili členové občanského sdružení Přátelé Srbů na Kosovu Václav Dvořák, Karel Hyka, Pavel Křivka a František Postupa. Na začátku setkání vystoupil prof. Doleček s krátkou přednáškou, ve které se snažil objasnit dlouhou historii konfliktu mezi kosovskými Albánci a Srby. Na mnoha příkladech poukázal na to, jak světová média a političtí představitelé Západu o kosovské krizi účelově lhali.

Poté byl promítnut dokument Uloupené Kosovo. Mnoho účastníků semináře ho dosud neznalo. V auditoriu se objevil i hejtman pardubického kraje pan Ratko Martínek, který ještě před vlastní besedou dlouho a zasvěceně hovořil s profesorem Dolečkem. Obecenstvo bylo vnímavé, bylo hodně dotazů. Mgr. Filip Tesař z Ústavu mezinárodních vztahů  - další host besedy - sice kritizoval film za údajnou „jednostrannost“ a „nevyváženost“, ale sám uznal, že česká veřejnost byla dlouho informována také jen a pouze jednostranně. Sám několikrát zopakoval, že postup zemí NATO a EU v případě Kosova a jeho odtržení od Srbska, má mnoho skandálních momentů.

Během následné diskuze došlo k ostrým výměnám mezi prof. Dolečkem, režisérem dokumentu Uloupené Kosovo Václavem Dvořákem a Mgr. Tesařem. Došlo např. ke sporu o to, nakolik mezinárodní síly KFOR zabránily/nezabránily řádění albánských band při pogromu proti ne-Albáncům v březnu 2004. Diskuze se týkala hlavně role německého KFOR a jeho nečinnosti. Mgr. Tesař zcela absurdně tvrdil, že prý německý KFOR je především odpovědný německé vládě. A že je prý pochopitelné, že Německo nechce riskovat životy svých vojáků. Otázka je, k čemu tam tedy jsou.

V plénu byl jistý mladý profesor z místního gymnázia, který s sebou vzal i několik svých studentů. Prý psali práce na téma etnické soužití. Vystoupil veřejně s tvrzeními, která už dávno ani nejzarytější obhájci NATO a USA nevyslovují. Jako fakta o zločinech Srbů opakoval výmysly, které sloužily jako válečná propaganda v době, kdy NATO potřebovalo co nejrychleji „rozebrat“ Jugoslávii a vojensky ovládnout západní Balkán. Bylo zarážející, jak se vysokoškolsky vzdělaný člověk vůbec nezdržuje kritickým myšlením, nepřijímá argumenty a logická vysvětlení.  Stále jen opakoval kdesi v německých novinách (Mladá fronta DNES, Lidové noviny, „český“ regionální tisk z nakladatelství Moldau-Elbe Press) přečtená, a dávno neplatná, tvrzení o „zlých Srbech“ a „kosovsko-albánských bojovnících za svobodu a demokracii“.  Stále opakoval tese o „zvěrstvech Srbů“, samozřejmě bez jediného faktického příkladu. Zamíchal do toho i lži o „genocidě ve Srebrenici“ a o tom, že si „všechno začali Srbové“.

Když přišla řeč na zapojení Západu do kosovského konfliktu v 90. letech, byl p. Tesař požádán, zda by nemohl povědět něco o tom, jak byla UČK před bombardováním NATO cvičena v severní Albánii lidmi z britské SAS a o tom, že se Albánci také cvičili v opuštěné základně USA v Landshut v Německu. Možnost, že by Albánci byli cvičeni Západem, p. Tesař odmítl.

Na setkání se hodně diskutovalo o problematice kosovsko-albánského organizovaného zločinu. Pan Tesař byl dotázán, zda je mu známo, že podle známé studie IEP (Institut für Europäische Politik) z roku 2007 činí denní obrat kosovsko-albánského organizovaného zločinu 1,5 miliónu eur. Pan Tesař odpověděl, že tuto studii nezná. Prý četl zprávy jiných agentur, ve kterých se psalo, že to ročně dělá jen (!) 300 miliónů eur, takže to prý na den dělá méně. Když byl dotázán, ze kterých agentur tato čísla čerpá. Nebyl schopen odpovědět.

Členové o.s. (30. ledna 2011)